Proč má smysl vyplnit studetskou anketu

Studenti programu SIT mají ve většině případů za sebou svůj první semestr vysokoškolského studia. Během něj získali řadu nových znalostí, poznali zákoutí vysokoškolského života a potkali nové kamarády. Na jeho konci navíc dostali možnost vyplnit studentskou anketu. Má smysl se o ní vůbec zmiňovat? Z našeho pohledu, tj. vyučujících a zástupců fakulty, určitě ano. A to nejen proto, že se v ní dá vyjádřit vlastní názor na kvalitu výuky a vyučujících. Ale také třeba proto, že se jedná o efektivní nástroj, který fakultě a jejímu vedení poskytuje zpětnou vazbu, díky které získává náměty pro zlepšení a změny. Pravda, ne vše se dá jednoduše změnit, ale i když to vypadá až neuvěřitelně, všechny výstupy ankety jsou podrobovány detailní analýze a vyžaduje se, když už ne změna, tak alespoň vyjádření k námětům, které se objevily a vyjádření, jak se s nimi naloží.

 

Snadný způsob k vyjádření názoru

Ceníme si připomínek a poznámek studentů, které vznikají přímo ve výuce a umožňují tak nám, vyučujícím, reagovat na kritiku rychle a flexibilně. Je ale pochopitelné, že pro mnohé studenty prvního (a ostatně i dalších) ročníků, může být problém vyslovit svůj názor na výuku přímo před pedagogem. Roli hraje jistá míra stydlivosti či obavy, že bude názor nebude pochopen nebo jeho vyřčení nějak uškodí při závěrečném “zúčtování”. Nejsme moc vychováváni k tomu, abychom svůj názor projevili a provází nás myšlenky – “vždyť se stejně nic nezmění, nebudu za “blbce”, co když budu muset svůj názor obhajovat” atd. Plná obsazenost posledních lavic a prázdnost těch prvních názor docela podporuje. Jenže není právě vysoká škola místem, kde se musíme naučit svůj názor alespoň vyjádřit? Není to jedna z věcí, která odlišuje vysokoškoláky od ostatních? Neměli by to být právě oni, kdo se nebojí vyjádřit jak k tomu, co dělají (v našem případě výuce), tak i k fungování celého systému?
Zpětná vazba

Klidně anonymně, ale vždy konstruktivně

Věřte nebo nevěřte, pokud anketu vyplníte, anonymita zůstává zachována – ze strany pedagoga tedy není komu se mstít. Není ale dobré využívat anketu jako nástroj pomsty ani ze strany studentů – to neprospěje ničemu a nikomu. I špatný učitel se vždy chce zlepšovat. Pokud ne, tak nemá na fakultě co dělat. Stejně tak je dobré poukázat na nesrovnalosti ve výuce. Nikoli však ve stylu “výuka stála za nic”. Bez konkrétních připomínek bude takový komentář téměř vždy brán jen jako “výkřik do tmy” a vyučující si budou myslet, že to co učí je “super” a není třeba nic měnit. Protože, co si odnést z komentáře, že výuka stála za nic? Byli to vyučující, obsah, způsob? Anebo osobní zášť vůči vyučujícím, nepochopení obsahu, špatná známka na konci? Při hodnocení je tedy vždy nutné myslet na to, aby kritika byla konstruktivní.

Pozitivní negativum

Asi nejobvyklejším, ale z našeho pohledu nejhorším, důvodem pro nevyplnění ankety je skutečnost, že se nám vše líbilo a nemáme důvod se k čemukoliv vyjadřovat. Jenomže to je velký omyl! K tomu, co se nám na předmětu nebo fakultě líbí je naopak NUTNÉ se vyjádřit. Negativní odezva znamená, že se musíme nad něčím zamyslet. Pozitivní odezva je naopak potvrzením, že to co a jak děláme, je pochopitelné, přínosné a dobré. Pro učitele a vedení fakulty je téměř “traumatizující”, když musí bez odezvy pochybovat nad tím, zda to, co dělají, má nebo nemá smysl a jestli to mají dělat stejně jako doposud nebo jinak. Takže to není o “egu” vyučujících a honbou za umístěním v žebříčku učitelů, ale především o potvrzení faktu, že vyučující a fakulta dělají svou práci dobře.

Pomocník pro studenty

Hodnocení výuky může naopak přispět i samotným hodnotícím – studentům, a to například při výběru volitelných předmětů. Výstupy ankety se archivují a je snadné dohledat si, jaké zkušenosti s daným předmětem mají ostatní studenti. Díky tomu je tak všem k dispozici vodítko, které může být nápomocné při rozhodování, jaký předmět si “dobrovolně” zapsat.  A současně tak opět motivujeme i vyučující, aby se zlepšili a studenti si zapisovali jejich předměty. Vedení fakulty pak z pozitivních odezev může získat ujištění o tom, že to co se na první pohled nezdálo být dobré, dobré je a má smysl to podporovat. Pokud něco nefunguje, tak se to může začít řešit již v zárodku.

Studenti SIT

ZPŘ v hledáčku

Konkrétně bych vše, co jsem dosud popsal, ukázal na předmětu “Základy projektového řízení”, který jsme v zimním semestru učili v program SIT. Zachytili jsme jak pochvalné názory, tak i několik doporučení na změnu. Potěšením bylo potvrzení toho, že zvolený směr, způsob a obsah výuky jsme zvolili správně. Stejně tak se nám ale potvrdilo, že občasné zaskřípání vazby mezi přednáškami a cvičeními není jen ojedinělým názorem několika studentů nebo se jedná jen o naše pocity, ale že to podobně vnímají i další studenti. Pro nás je to tedy jasný úkol, co zlepšit v dalším běhu předmětu.

A když už jsme u toho…přestože jsem zmiňoval, že v anketě nejde o osobní ego, lhal bych, kdybych alespoň krátce nezmínil, že každého vyučujícího (včetně mě)  potěší dobré hodnocení. Těší mě, že jsem takové hodnocení dostal já i kolegové – je to neskutečně povzbuzující a motivující :-)

Od ankety přes Let’s SIT až po akademický senát

Tak co? Již věříte, že má smysl anketu vyplnit? Pokud přeci jen váháte, přečtěte si komentáře vyučujících k anketě za zimní semestr 2015/2016, anebo si počkejte na vyjádření vedení fakulty.

A pokud vaše prosby/stížnosti nebyly vyslyšeny? Pak jsou tady další možnosti, jak vznést připomínky. Například na radě programu nebo se o nich zmínit přímo samotnému děkanovi. K tomu slouží akce typu Let’s SIT nebo setkání s děkanem. Podobně jako u ankety i zde platí, že má smysl se na ně občas zajít alespoň podívat. Jednak naživo uvidíte, kdo je děkanem nebo členem rady programu, ale také zjistíte, že všichni jsou ochotni naslouchat názorům a diskutovat o všem, co vás trápí nebo zajímá. Svět, a to i ten akademický, totiž není vůbec jednoduchý. Tak příště se ankety již nebojte a přijďte i na některou z dalších akcí, kde máte možnost vyjádřit svůj názor. Ti odvážnější mohou také zkusit kandidaturu do akademického senátu :-)

Pavel Náplava

PS: Málem bych zapomněl ještě na jeden důvod, proč anketu vyplnit. Konkrétně se jedná o možnost vyhrát za vyplnění ankety zajímavou cenu :-) Já osobně bych tento fakt ale bral jen jako příjemný bonus za vyplnění, který je specifikem naší fakulty.

Ing. Pavel NáplavaAutorem článku je

Ing. Pavel Náplava

Absolvent ČVUT FEL, spoluzakladatel Centra znalostního managementu. V prvním semestru byl vyučujícím předmětu Základy projektového řízení programu SIT. Podílel se na sestavování konceptu blokové výuky a je členem rady programu SIT. Garantuje předmět Informační systémy, který všechny studenty SITu čeká ve třetím semestru a Procesní řízení, který si mohou v případě zájmu studenti vybrat v rámci povinně volitelných předmětů.

Komentáře

komentářů