Zásady studijního programu SIT

Žijeme dnes v době, kdy se svět mění rychleji, než jsme schopni postřehnout. Ten, kdo se na chvíli zastaví, nemusí okolní svět již nikdy dohnat. Pokud chceme držet krok s aktuální dobou, je třeba všechny nové podněty vnímat a zavčasu na ně reagovat. V oblasti informačních technologií to platí dvojnásob. K příležitosti akreditace našeho studijního programu jsme si proto stanovili jeden klíčový cíl: vytvořit a nabídnout program, který je v rámci reálných možností maximálně nadčasový a reflektuje rychle se měnící dobu dnešního světa.

Jak by ale takový program měl vypadat? Na jednu stranu musí vysoká škola předávat vědomosti a zkušenosti, bez kterých se zkrátka neobejdeme. Na druhou stranu, než student dostuduje, je všechno úplně jinak a nabyté vědomosti pro něj již nemají takový přínos. Můžeme sice vyučovat pouze látku nadčasovou a obecnou, tím bychom ale o to více ztráceli kontakt s realitou a každodenní praxí. Absolventi musejí být schopni se rychle orientovat v nových informacích a adaptovat se vůči neustále se měnícímu prostředí. Zároveň ale musejí být schopni aplikovat své znalosti a zkušenosti v reálné praxi.

Roste také důležitost týmové spolupráce. Na vyřešení většiny problémů současnosti už dávno nestačí jednotlivci. Obecně je potřeba skloubit celou řadu pohledů a znalostí z různých oblastí. Umět věci propojit, hledat souvislosti, dělat kompromisy a nalézat východiska je základ pro jakoukoliv fungující spolupráci. Absolvent může být kovaný odborník, ale pokud nedokáže komunikovat (ať už se svým zákazníkem nebo v rámci pracovního kolektivu), stěží dostane příležitost své znalosti zužitkovat v praxi.

Pokud chceme jako vysoká škola připravovat vysoce vzdělané odborníky, kteří mají hluboké znalosti o řešené problematice, jsou schopni řešit širokou škálu problémů, měnit okolní svět a přinášet ostatním skutečnou hodnotu – zkrátka aby byli úspěšní – je třeba udělat krok navíc. Kromě znalostí a vědomostí ukázat studentům také skutečnou realitu a naučit je s ní správným způsobem pracovat.

Definovali jsme si proto několik zásad, které v rámci našeho studijního programu dodržujeme, abychom dokázali plnit náš cíl.

1. Všechno má svůj význam

“Proč se mám učit něco, co nikdy nepoužiji?” S tímhle výrokem se už každý jistě někdy setkal. Ve firemní praxi se s ním však setkáme mnohem méně. Firma má totiž jiné cíle než vysoká škola a podle toho také funguje. Svůj čas investuje do řešení pouze těch problémů, se kterými se aktuálně (a často akutně) potýká. Ve škole však bývá student postaven spíše před problémy teoretické a na první pohled praxi vzdálené, které se ho v tu chvíli téměř netýkají, a jejich pochopení často žádným závratným způsobem neobohatí jeho život ani práci, které se zrovna věnuje. Potřebuje si praxi nejprve na vlastní kůži zažít, aby nabyté vědomosti dokázal ocenit a spatřil v nich význam.

První zásada nám proto připomíná, že student vnímá informace z jiné perspektivy a že je třeba hledat způsoby, které mu pomohou pochopit, k čemu nabyté znalosti v budoucnu při výkonu své praxe využije. Zároveň ale také studentům říká, že je třeba být trpělivý, nad významem nabytých znalostí a možnostmi jejich využití musí aktivně přemýšlet, ptát se a skutečně je i používat.

2. Neexistuje problém, který by měl jen jedno řešení

Většina absolventů v praxi narazí na to, že neví, jak přistupovat k řešení zadaných problémů. Z počátku se zdají být příliš komplexní a neuchopitelné, obsahují spoustu podmínek a vlastností, které je třeba zohlednit, a málokdy odpovídají modelovým příkladům prezentovaným při studiu. Ty je totiž třeba oproti realitě významně zjednodušit, aby bylo možné ilustrovat principy a myšlenky, o které se posléze v praxi pouze opíráme. Na druhou stranu poznat souvislosti v daném prostředí a problematice tak, abychom s nimi byli schopni efektivně pracovat, lze jen s dostatečnou praxí, kterou škola nikdy nenahradí. Zaskočeni složitostí reality pak absolventi o to hůře hledají řešení, které je kreativní, jednoduché a elegantní.

Je proto důležité vždy myslet na to, že realita je daleko složitější a otázky, které z ní vycházejí, nejsou příliš jednoznačné. Je třeba hledat způsoby, jak studentům umožnit nabyté znalosti a dovednosti testovat v praxi, aby mohli získat cenné zkušenosti a na vlastní kůži pocítili skutečnou realitu. Zároveň ale také studentům připomíná, že zastavit se u pouhých teorií a hypotéz nestačí a je třeba aktivně a samostatně vyhledávat příležitosti k nabytí praktických zkušeností, aby se naučili nad problémy správně přemýšlet a nalézat vždy efektivní a elegantní řešení.

3. Komunikace je stejně důležitá jako samotné řešení

Vzhledem k povaze vysoké školy se studenti v rámci studia málokdy setkají se situací, kdy se na řešení jejich problému podílí velké množství lidí s naprosto odlišným zázemím, znalostmi, zájmy a mnohdy i protichůdnými názory. Málokdy také řeší problém, který má dopad na desítky dalších lidí, jejichž názor je při řešení třeba zohledňovat. V praxi jsou přitom takové situace na denním pořádku. O to více jsou absolventi posléze konfrontováni s myšlenkou, jak odvést práci, se kterou budou všichni spokojení, ačkoli to není vždy možné. Je proto důležité rozeznávat, čí názor je pro řešení problému klíčový, ale především také perfektně zvládat komunikaci.

Třetí zásada nám – jak vyučujícím, tak studentům – připomíná, že se nelze zavděčit všem, ale o to důležitější je nepodcenit umění komunikace. Předcházet nedorozuměním, nevytvářet přehnaná očekávání, spolupracovat, naslouchat, být tolerantní a rozeznávat, na čím názoru skutečně záleží. To vše je nezbytným základem proto, aby i řešení, se kterým nejsou všichni spokojení na 100%, byl každý ochoten akceptovat.

4. Ke všemu je potřeba přistupovat zodpovědně

Čtvrtá zásada nám říká pouze jediné – všechny zásady jsou smysluplné pouze a jen tehdy, když se s jejich významem ztotožníme, přijmeme je a budeme pečovat o jejich dodržování. Zkrátka, když ke své práci či studiu budeme přistupovat zodpovědně – a to jak vyučující, tak studenti samotní. Žádná sebelepší vzdělávací instituce totiž nemůže nikdy fungovat bez aktivní spolupráce studentů a pedagogů.

Jaká je realita?

Vysoká škola plní daleko vyšší cíle než jen přípravu absolventů na budoucí praxi v oboru, a proto je třeba se smířit s tím, že nikdy nebude schopná připravit studenta do praxe tak dobře, jako firma samotná. I vysoká škola má ale svůj význam. Zatímco firmy se zaměřují na řešení svých specifických problémů, vysoké školy přináší rozhled a unikátní prostředí, ve kterém mohou studenti rozvíjet své individuální dovednosti způsobem, který jim komerční firma málokdy umožní. Smyslem našich zásad je proto jediné – sblížit vysokou školu se skutečnou realitou tak, aby lépe odpovídala době, ve které dnes žijeme. Abychom zkrátka byli moderní.

Pomoci nám v tom můžete také vy – naši studenti. Ať už se budete věnovat aktivně samostudiu, účastnit se přednášek, spolupracovat, ptát se a komunikovat, usilovně a samostatně pracovat, přicházet s vlastními nápady a invencemi nebo (snad ze všeho nejdůležitěji) přistupovat ke studiu zodpovědně na úrovni studenta vysoké školy, jedině tehdy můžeme společně naplňovat náš cíl a vytvářet prostředí, kterého si budeme společně všichni vážit.

Komentáře

komentářů